3. 8. 2010 otevřela kandidatura Plzně na EHMK 2015 společně s organizací Člověk v tísni další řečnický koutek ve Smetanových sadech.
Veřejná diskuse se tentokrát věnovala tématu „Chudoba a sociální vyloučení v Plzni“.

Moderátorka Petra Kosová přivítala následující hosty:

• Džemal Gërbani (Městská charita Plzeň, Domov sv. Františka pro bezdomovce, www.mchp.cz) – bezdomovectví v Plzni;
• Michala Baslová (Člověk v tísni Plzeň, www.cvtplzen.cz) – soc. vyloučení v Plzni, dluhová past, nerovný přístup k bydlení a zaměstnání;
• Eliška Budínová (společnost Tady a Teď, www.tadyated.org) – motivace ke vzdělání sociálně vyloučených dětí, zvláštní školy, institut integrovaného školství.

Zvolené téma – Chudoba a sociální vyloučení – představuje komplexní problém, který má mnoho navzájem provázaných příčin a taktéž i důsledků, jejichž řešení je tzv. během na dlouhou trať. Vyžaduje spolupráci daného klienta se sociálním pracovníkem a v širším měřítku státního aparátu a neziskového i ziskového sektoru. Každý z hostů diskuse se svou prací snaží o pomoc na daném kousku štafety zmiňovaného běhu a jistě by mohl o svých zkušenostech hovořit celé hodiny. To ale není cílem tzv. speakers’ corneru. Proto hosté na výzvu moderátorky Petry Kosové nastínili situaci a problematiku, ve které se pohybují, a dále dali prostor případným diskutujícím z řad veřejnosti.
(Před zahájením diskuse zazněly také audio-nahrávky vyprávění konkrétních příběhů lidí, kteří se dostali do nelehké životní situace spojené s dluhy či sociálním vyloučením).

Co jsme se tedy mimo jiné během diskuse dozvěděli:
Džemal Gërbani hovořil o problému bezdomovectví, kterým se zabývá již deset let. Jak uvádí, struktura skupiny bezdomovců v Plzni je různorodá stejně tak, jako je různorodý celý tento problém. Bez domova se ocitli lidé, kteří byli nějakým způsobem v životě neúspěšní. Většina z nich využívá sociálních služeb, chodí do práce a snaží se ze svého problému dostat. Rozhodně netráví celý den na ulici. Počet lidí bez domova v Plzni se pohybuje v řádu desítek až stovek. Vyplývá to z výzkumů Filozofické fakulty ZČU, která od roku 2009 průběžně mapuje situaci (ve spolupráci s panem Gërbanim či Magistrátem města Plzně). Samozřejmě, že ne všichni vyhledávají pomoc, ale pokud ano, možnosti jsou v Plzni velké (jen namátkou uveďme: Městská charita Plzeň, Člověk v tísni, Občanská poradna, občanské sdružení Naděje). V poslední době často diskutovaný vztah bezdomovců ke kašnám na náměstí Republiky je dle pana Gërbaniho z hlediska celkového problému bezdomovectví spíše okrajová a úsměvná záležitost.
O problematice sociálního vyloučení pohovořila Michala Baslová. Nejdříve bylo třeba si vymezit pojmy:
Sociální vyloučení: proces pomalého vytlačování jedince či skupiny na okraj společnosti. Jedná se o komplexní problém, stav bez přístupu k práci, financím, informacím;
„Mechanismy, jimiž jsou jednotlivci a skupiny vyloučeni ze sociální výměny, z jednání a nároků na pracovním životě: projevuje se v oblastech bydlení, vzdělávání, zdraví a přístupu ke službám.“ (European Commision 1992, citace dle Atkinson 2000, 57).
Dluhová past: kontinuální proces zadlužování, který většinou začíná jednou půjčkou, pokračuje ztrátou schopnosti splácet – z různých důvodů – následuje další půjčka na pokrytí půjčky původní, atd. Množství pohledávek se stupňuje a nabalují se další problémy a sociálně patologické jevy, které často končí právě zmiňovaným sociálním vyloučením.
Problém dluhové pasti často ještě prohlubují tzv. oddlužovací společnosti. Jedná se o novou vlnu tzv. hyenizmu neboli byznysu, který vydělává na zadlužených lidech. Nabídne jim vyjednávání s věřiteli, ale sám se stává věřitelem dalším, protože jeho služby samozřejmě nejsou zadarmo. Smluvní podmínky bývají velmi dobře ošetřené tak, aby zvýhodňovaly pozici oddlužovací společnosti. Ta se k ničemu nezavazuje, ale podmínky pro druhou smluvní stranu naopak zaplňuje sankcemi. Tzv. oddlužovací společnost se tak paradoxně podílí na dalším zadlužování svých klientů, což je ostatně jejím záměrem!
Michala Baslová společně s panem Josefem Machalíčkem z Občanské poradny Plzeň upozorňuje na to, že lidí, kteří se dostali do této patové situace a obrací se např. na společnost Člověk v tísni o pomoc, přibývá a nezřídka se jedná o jedince ze středních vrstev. Zdroje na financování těchto služeb se ale nezvyšují adekvátně k poptávce ze strany klientů.
Do debaty se zapojila také Jana Škardová z organizace Babylonská věž, o. s., která podporuje lidi s odlišnou sexuální orientací. Upozornila, že tito lidé se často také cítí sociálně vyloučeni, a pozvala na akci „DUHA v Plzni“, která má napomoci setkávání lidí s heterosexuální orientací s lidmi s odlišnou sexuální orientací a jejich vzájemnému pochopení.
(více na www.babylooon.cz)
Eliška Budínová prezentovala práci společnosti Tady a Teď, která se zaměřuje na podporu vzdělávání v sociálně vyloučených rodinách nebo rodinách, které jsou sociálním vyloučením ohrožené. Hovořila o činnosti dobrovolníků, kteří pomáhají dětem s doučováním a pracují nejen s dětmi, ale i jejich rodiči. Snaží se rodinu více zapojit do procesu vzdělávání svých dětí, učinit ji na takovéto pomoci časem nezávislou a podpořit uvědomění, že investice do vzdělání se v budoucnu vyplatí. Eliška Budínová také nastínila koncept integrovaného školství, který by mohl výrazně napomoci při integraci sociálně znevýhodněných dětí.

Všechny zmiňované problémy jsou velmi provázané a ke zlepšení situace vede jejich řešení na více frontách. Proto je také nutná součinnost neziskových organizací, které se touto problematikou zabývají nejen mezi sebou, ale také s úřady státní správy a samosprávy.
Jak zdůrazňuje Michala Baslová, je třeba zajistit plynulou a efektivní komunikaci mezi NNO a úřady, která bude utvářet partnerský vztah.

Tisková zpráva – Plzeňský hyde park 3. srpna 2010 (doc)

Více informací o průběhu celé akce najdete v přiloženém letáku (pdf).

Plzeň 2015

Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení 2010 – podívejte se na propagační spot: