J. K. Tyl: MOJI PLZEŇANÉ KULTUŘE VŽDYCKY ROZUMĚLI

Mohu opravdu z vlastní zkušenosti potvrdit, že k Plzni kultura patří stejně jako k dobrému divadlu potlesk váženého obecenstva. A neskromně přiznávám, že já si v Plzni užil potlesku a aplaudování do sytosti. Moji Plzeňané mi prostě rozuměli. Pokaždé, když naše herecká kočovná společnost přijížděla k Plzni a my jsme zahlédli mezi kopci ostrou špičku bartolomějského kostela, začalo se mi srdíčko radostně tetelit. Měl jsem v Plzni přátele, ke kterým jsem se vždy rád vracel. Možná to nebyla náhoda, že právě v Plzni jsem prožil poslední životní štaci. V jednom parádním měšťanském pokoji, který pro mě vyklidili, abych měl klid… Asi také nebyla náhoda, že moji Plzeňané si vzali píseň Kde domov můj za svoji a v Plzni se hrála snad při každém funusu. Jak už jsem říkal – Plzeňané mi rozuměli a kultuře také!

To by možná řekl JOSEF KAJETÁN TYL