Možná se vám bude zdát divné, že se na téma Plzeň a kultura vyjadřuji zrovna já — člověk, který se do historie zapsal ve zcela odlišném oboru. Mým světem byla hlavně technika a podnikání. V továrně, která nesla mé jméno, jsem trávil celé dny. Často moje žena koupila vstupenky do divadla, ještě do toho starého u náměstí, kde se občas prohnaly myši přes jeviště i hlediště. Já jsem ale většinou domů vzkázal, aby šla sama s dcerami. V továrně se musela dodělat důležitá zakázka, měl přijet vážený zákazník, bylo třeba něco podepsat, ohlídat, zařídit… Můj život byl úspěšný, ale poněkud chudý a šedý. Chyběly barvy, emoce, tóny. Chybělo to, co dává životu další rozměr — umění. Dnes to vím, ale už toho mnoho nedoženu. Zatímco vy, vy toho můžete dohnat a prožít s uměním v Plzni ještě velice mnoho.
To by možná řekl
EMIL RYTÍŘ ŠKODA, továrník