Na jedné z minulých úterních diskuzí v kavárně Inkognito – meeting pointu plzeňské kandidatury – zazněla zajímavá myšlenka, že bychom měli méně diskutovat a více polemizovat. Na rozdíl od diskuse a dialogu, které hledají spíše shodu, cílem polemiky je vyvrátit názor protivníka, případně ho i odborně nebo lidsky zpochybnit. Polemika je původně uměním sporu. Vede nás ke kritickému myšlení a konfliktu, který může být přínosný z hlediska myšlenkového posunu a překonání názorových stereotypů. Naprosto souhlasím, ale osobně si myslím, že než se pustíme na veřejných setkáních do polemiky musíme se nejdříve naučit diskutovat. Diskuse, která pomáhá dané téma rozebrat z různých stránek, nás může přimět k tomu vidět věci kolem nás z jiného úhlu. Může nás také učit schopnosti argumentace, otevřenosti, trpělivosti a zdvořilosti. Až se veřejné diskuse stanou běžnou součástí naší občanské vybavenosti přijde čas i na odbornou polemiku. 19. květen byl prý vybrán jako Den otevřené diskuse (tento den vybral francouzský blogger Ploum inspirován oznámením Roberta Quattlebauma, který se rozhodl přestat dnem svých narozenin používat uzavřené komunikační sítě). Pro mě má komunikace v internetových sítích (ať jsou otevřené nebo uzavřené) velmi odcizených charakter, takže vítám veškeré diskuse vedené tváří v tvář a věřím, že si na ně zvykneme a budeme je hojně využívat jak k projevům vlastních názorů tak k vyslechnutí ostatních.