Home / Blogujeme / kašny, kašny, kašny

  •  
  •  

Evropský rok dobrovolnictví
05. 08. 2010
kašny, kašny, kašny

Konečně Plzeň zažila pořádně razantní a široce veřejné setkání se současným uměním. Naposledy tu takhle silně zarezonovala Šárka v opeře DJKT. Pravda nesmím zapomenout na drobné incidenty kolem nejen letošního Anymous Artu. Nové plzeňské kašny vyvolaly takovou diskusi, že by mi přišlo škoda se nevyjádřit právě v souladu s naší kandidaturou na Evropské hlavní město kultury. Dopředu říkám, že jsem od zveřejnění návrhů stoupenec nových kašen. A také se přiznám, že jejich původní návrh (vítězný návrh z kvalitní a transparentní architektonické soutěže) by se mi líbil ještě víc – kašny byly větší a v materiálu syrovější.
Ty kašny jsou zdařilé a zlidšťuji náměstí, dávají mu svěžest a vytváření nové zajímavé pohledy i na stávající památky, třeba skvělého pohledu přes Anděla na Bartoloměje si už všimlo mnoho fotografů. Samy kašny jsou bezesporu stejně kontroverzní, jako byla ve své době jistě pasáž Času nebo hotel Centrál (ten se mi tedy také ještě dnes nelíbí, ale asi jej nepůjdu vyhodit do povětří nebo počmárat fixkama, že?). Ono totiž podle mého ve svém celku, od středověku do dneška (mimochodem Centrál to jsou 70.léta) plzeňské náměstí dobře ukazuje, v jaké době a s jakým vkusem žijeme nebo žili naši předci. Myslím si. Že právě pro tu komplexnost je také náměstí cenné a je památkově chráněno.
Z mého pohledu kašny dobře doplňují umístěním i svou hmotou morový sloup, vytváří místo, kde se na tom rozlehlém „appelplatzu“ dá zastavit (třeba si budem dávat sraz u „šibenice“ – dost pěkně morbidní, stejně jako obraz buřtotrhů s polomrtvými poníky v kleci a zlatem Anděla v pozadí). Ona ta autorova citace městského znaku v sobě má zároveň odkaz na technickou a strojírenskou tradici Plzně, (jo, to je ta vzduchotechnika, jak se také v diskusích říká) i ten motiv „šibenice“ není od věci, H. Píka, 1. červen 1953, Bory, taky hranice, dráty opona a tak a to zlato? Přiznám se, to je moje největší otázka, původní návrh kombinoval zlato s hrubým kovem, to se mi líbilo víc. No a pak je tu ještě jedna věc, co mne těší, do veřejného prostoru vstupuje umělecké dílo, na to nejsme zvyklí … škoda … věřím, těch děl kolem nás přibude. Třeba jako důvod pozastavení se v běžném běhu … to už kolem kašen zjevně funguje … lidé se zastavují, fotí se s nimi …. a je to také impuls k zamýšlení a diskusi, to je přeci dobré …
A to mne těší asi nejvíc, ty kašny vyprovokovaly diskusi a dobře ostrou. Kašny nám tak ukazují úroveň myšlení Plzni a kvalitu občanského vyjadřování. Ano, tím ty tři zlacené objekty odvedly, kromě svého velmi působivého a současného vzhledu, další dobrou práci (tedy i jejich tvůrce, samozřejmě). Stačí si všímat slovníků a použitých obratů a spojení, jimiž se diskuse na náměstí i na internetových stránkách jen hemží …opravdu krásná škola jazyka a myšlení. Kašny pro nás vytvořily situaci, ve které se v krystalické podobě vyjevuje, jak jsme na tom s kulturou dialogu, s úrovní myšlení, tolerancí, s úrovní estetického vnímání (…zvlášt ti tupounci, co do těch kašen rejou … fyzicky … mentálně) a tak. Škola demokracie.
No ještě poznámku k té demokracii. Často se objevuje křik, že je to proti vůli občanů. Není není. Demokratické procesy fungovaly dobře. Kašny byly vybrány v regulérní umělecké soutěži, která byla už ve svém průběhu i uměleckým a odborným složením komise velmi oceňována – co do způsobu organizace i transparentnosti (doporučuji si znovu projít zprávu o té soutěži: http://ukr.plzen.eu/). Výsledky soutěže byly ještě před schválením v zastupitelstvu (tedy v Plzni a Plzeňany demokraticky zvolených zástupců občanů města). Zastupitelstvu pravda trvalo několik let, než se rozhodlo (dokonce lze dohledat kdo jak hlasoval a příště zvolit ty, co budou prosazovat vkus, jaký lidé, chtějí) a bylo to po dlouhých a poctivých jednáních s památkáři i autorem. Vše bylo a je v souladu se schválenou rekonstrukcí náměstí (jen si vzpomeňme na asfaltovou pustinu ještě nedávno) … byly i připraveny modely a vystaveny. Prostě bylo to demokratickou a myslím i v Čechách nezvykle transparentní a slušnou. No a stojí – zvěřejňováno, diskutováno, odhlasováno – to je demokracie. Co na to lumpenproletariát? Začal ničit. Ještě bych rád řekl, že jsem vlastně stoupenec referenda o politických a lidských věcech, ale nevěřím na referendové estetické cítění, to fakt ne – děsí mě představa plastového trpaslíka, který by zpíval Landu nebo Kabát, či Evu a Vaška. Tedy v Plzni by to asi nebyl trpaslík, ale andělíčci v historizujícím slohu s nahýma prdelkama …
A co dál? Během několika chvil a navzdory nejsledovanějšímu místu v srdci města se staly kašny terčen vandalských útoků, vyryté kosočtverce, tagy a pitomé podpisy (můj děda měl takovou říkanku: „jména hloupých po všech sloupích“). Myslím si taky, že kromě obecné lidské tuposti a zamindrákované zloby, to je i ozvěna těch nenávistných hlasů a to i od lidí dalo by se říci „rozumných“. Ono, když někdo vykřikuje do televize a do rádia, že je to …. (a slova zněla dost drsná), pak prostě blbům říká, že třeba ničit, že je to ničení de fakto povolený, jo jo tak se do lesa volalo a je to … Samozřejmě, že tahle situace je echtovní vizitkou stavu kultury, alespoň je jasné, že je třeba se hodně učit a hodně měnit… že to bude dlouhá cesta …
Prostě musíme, my kterým se kašny líbí říkat, že kašny jsou krásný, že slušný člověk, dobrý občan města, patriot – možná stačí normální člověk – prostě neničí cizí věc, i když se mu nelíbí, třeba proto, že v ní je něčí práce a um … zabít a rozkulačit a zgulagovat odpůrce … to je pořád způsob myšlení … pokud možno po tmě a zezadu …jo a ještě mne napadá jeden pěkný citát do tebe divoké diskuse, (tedy v mém pojetí asi parafráze dlouho jsem to už nečetl) major Terazky hlasitě: „Na čo vojakovi taká kášňa! Rozbůrovať!“.

… prostě dobré, moc dobré a baví … i za to Vám, spanilé a krásné kašny, díky.

no a pro diskusi doporučuji:

Facebook – stránka Líbí se mi nové plzeňské kašny

Facebook – stránka Plzeňské kašny – líbí / nelíbí

anděl
chrtice
velbloud


Přidejte vzkaz

Odpověď na komentář zrušíte zde.

Kontakt Plzeň 2015

Plzeň 2015, o. p. s.
Pražská 19
301 00 Plzeň
Česká republika
Tel.: 378 035 360
info@plzen2015.cz

Tomáš Froyda
ředitel Plzeň 2015, o. p. s.
froyda@plzen2015.cz

Petr Forman
umělecký šéf projektu
formanP@plzen2015.cz

Marcela Krejsová
předsedkyně správní rady
krejsova@plzen2015.cz

Šárka Havlíčková
programová ředitelka
havlickova@plzen2015.cz

Kateřina Melenová
programová manažerka pro plzeňský a jihočeský region
melenova@plzen2015.cz

Alexandra Brabcová
manažerka participace
brabcovaA@plzen2015.cz

Adriana Krásová
manažerka mezinárodních vztahů
krasovaA@plzen2015.cz

Petr Šimon
manažer mezinárodních projektů
SimonP@plzen2015.cz

Mirka Reifová
specialista PR a marketingu
reifova@plzen2015.cz

Jiří Benýr
finanční manažer
benyr@plzen2015.cz

Petr Klement
koordinátor realizace programu
klement@plzen2015.cz

Eva Kraftová
koordinátorka realizace programu
kraftovaE@plzen2015.cz

Soňa Rychlíková
koordinátorka realizace programu
rychlikova@plzen2015.cz

Petra Holcová
asistentka ředitele
Holcova@plzen2015.cz

Michaela Mixová
programová manažerka pro profesionální umění
mixovam@plzen2015.cz

Milan Svoboda
evaluace projektu
svobodaMi@plzen2015.cz

Denisa Haubertová
haubertova@plzen2015.cz

 

Copyright © 2009 město Plzeň. All rights reserved. Twitter Facebook You Tube Meliny Mercouri Impuls 2015


Projekt Komunikační kampaň ke kandidatuře města Plzně na titul Evropské hlavní město kultury 2015 je spolufinancován Evropskou unií.