Konečně Plzeň zažila pořádně razantní a široce veřejné setkání se současným uměním. Naposledy tu takhle silně zarezonovala Šárka v opeře DJKT. Pravda nesmím zapomenout na drobné incidenty kolem nejen letošního Anymous Artu. Nové plzeňské kašny vyvolaly takovou diskusi, že by mi přišlo škoda se nevyjádřit právě v souladu s naší kandidaturou na Evropské hlavní město kultury. Dopředu říkám, že jsem od zveřejnění návrhů stoupenec nových kašen. A také se přiznám, že jejich původní návrh (vítězný návrh z kvalitní a transparentní architektonické soutěže) by se mi líbil ještě víc – kašny byly větší a v materiálu syrovější.
Ty kašny jsou zdařilé a zlidšťuji náměstí, dávají mu svěžest a vytváření nové zajímavé pohledy i na stávající památky, třeba skvělého pohledu přes Anděla na Bartoloměje si už všimlo mnoho fotografů. Samy kašny jsou bezesporu stejně kontroverzní, jako byla ve své době jistě pasáž Času nebo hotel Centrál (ten se mi tedy také ještě dnes nelíbí, ale asi jej nepůjdu vyhodit do povětří nebo počmárat fixkama, že?). Ono totiž podle mého ve svém celku, od středověku do dneška (mimochodem Centrál to jsou 70.léta) plzeňské náměstí dobře ukazuje, v jaké době a s jakým vkusem žijeme nebo žili naši předci. Myslím si. Že právě pro tu komplexnost je také náměstí cenné a je památkově chráněno.
Z mého pohledu kašny dobře doplňují umístěním i svou hmotou morový sloup, vytváří místo, kde se na tom rozlehlém „appelplatzu“ dá zastavit (třeba si budem dávat sraz u „šibenice“ – dost pěkně morbidní, stejně jako obraz buřtotrhů s polomrtvými poníky v kleci a zlatem Anděla v pozadí). Ona ta autorova citace městského znaku v sobě má zároveň odkaz na technickou a strojírenskou tradici Plzně, (jo, to je ta vzduchotechnika, jak se také v diskusích říká) i ten motiv „šibenice“ není od věci, H. Píka, 1. červen 1953, Bory, taky hranice, dráty opona a tak a to zlato? Přiznám se, to je moje největší otázka, původní návrh kombinoval zlato s hrubým kovem, to se mi líbilo víc. No a pak je tu ještě jedna věc, co mne těší, do veřejného prostoru vstupuje umělecké dílo, na to nejsme zvyklí … škoda … věřím, těch děl kolem nás přibude. Třeba jako důvod pozastavení se v běžném běhu … to už kolem kašen zjevně funguje … lidé se zastavují, fotí se s nimi …. a je to také impuls k zamýšlení a diskusi, to je přeci dobré …
A to mne těší asi nejvíc, ty kašny vyprovokovaly diskusi a dobře ostrou. Kašny nám tak ukazují úroveň myšlení Plzni a kvalitu občanského vyjadřování. Ano, tím ty tři zlacené objekty odvedly, kromě svého velmi působivého a současného vzhledu, další dobrou práci (tedy i jejich tvůrce, samozřejmě). Stačí si všímat slovníků a použitých obratů a spojení, jimiž se diskuse na náměstí i na internetových stránkách jen hemží …opravdu krásná škola jazyka a myšlení. Kašny pro nás vytvořily situaci, ve které se v krystalické podobě vyjevuje, jak jsme na tom s kulturou dialogu, s úrovní myšlení, tolerancí, s úrovní estetického vnímání (…zvlášt ti tupounci, co do těch kašen rejou … fyzicky … mentálně) a tak. Škola demokracie.
No ještě poznámku k té demokracii. Často se objevuje křik, že je to proti vůli občanů. Není není. Demokratické procesy fungovaly dobře. Kašny byly vybrány v regulérní umělecké soutěži, která byla už ve svém průběhu i uměleckým a odborným složením komise velmi oceňována – co do způsobu organizace i transparentnosti (doporučuji si znovu projít zprávu o té soutěži: http://ukr.plzen.eu/). Výsledky soutěže byly ještě před schválením v zastupitelstvu (tedy v Plzni a Plzeňany demokraticky zvolených zástupců občanů města). Zastupitelstvu pravda trvalo několik let, než se rozhodlo (dokonce lze dohledat kdo jak hlasoval a příště zvolit ty, co budou prosazovat vkus, jaký lidé, chtějí) a bylo to po dlouhých a poctivých jednáních s památkáři i autorem. Vše bylo a je v souladu se schválenou rekonstrukcí náměstí (jen si vzpomeňme na asfaltovou pustinu ještě nedávno) … byly i připraveny modely a vystaveny. Prostě bylo to demokratickou a myslím i v Čechách nezvykle transparentní a slušnou. No a stojí – zvěřejňováno, diskutováno, odhlasováno – to je demokracie. Co na to lumpenproletariát? Začal ničit. Ještě bych rád řekl, že jsem vlastně stoupenec referenda o politických a lidských věcech, ale nevěřím na referendové estetické cítění, to fakt ne – děsí mě představa plastového trpaslíka, který by zpíval Landu nebo Kabát, či Evu a Vaška. Tedy v Plzni by to asi nebyl trpaslík, ale andělíčci v historizujícím slohu s nahýma prdelkama …
A co dál? Během několika chvil a navzdory nejsledovanějšímu místu v srdci města se staly kašny terčen vandalských útoků, vyryté kosočtverce, tagy a pitomé podpisy (můj děda měl takovou říkanku: „jména hloupých po všech sloupích“). Myslím si taky, že kromě obecné lidské tuposti a zamindrákované zloby, to je i ozvěna těch nenávistných hlasů a to i od lidí dalo by se říci „rozumných“. Ono, když někdo vykřikuje do televize a do rádia, že je to …. (a slova zněla dost drsná), pak prostě blbům říká, že třeba ničit, že je to ničení de fakto povolený, jo jo tak se do lesa volalo a je to … Samozřejmě, že tahle situace je echtovní vizitkou stavu kultury, alespoň je jasné, že je třeba se hodně učit a hodně měnit… že to bude dlouhá cesta …
Prostě musíme, my kterým se kašny líbí říkat, že kašny jsou krásný, že slušný člověk, dobrý občan města, patriot – možná stačí normální člověk – prostě neničí cizí věc, i když se mu nelíbí, třeba proto, že v ní je něčí práce a um … zabít a rozkulačit a zgulagovat odpůrce … to je pořád způsob myšlení … pokud možno po tmě a zezadu …jo a ještě mne napadá jeden pěkný citát do tebe divoké diskuse, (tedy v mém pojetí asi parafráze dlouho jsem to už nečetl) major Terazky hlasitě: „Na čo vojakovi taká kášňa! Rozbůrovať!“.

… prostě dobré, moc dobré a baví … i za to Vám, spanilé a krásné kašny, díky.

no a pro diskusi doporučuji:

Facebook – stránka Líbí se mi nové plzeňské kašny

Facebook – stránka Plzeňské kašny – líbí / nelíbí

V pondělí večer se v baru Anděl uskutečnila akce s názvem Bazar nápadů. Pekaři na ní stručně představili čtyři projekty, na nichž v průběhu neděle a pondělí pracovali. První z nich nesl název „Otvírání řeky“ a jeho cílem bylo vytvoření multifunkčního kulturního a sportovního centra s kavárnami a restauracemi v oblasti břehů plzeňských řek. Druhý projekt se jmenoval „Park-um“ a týkal se revitalizace Škodova parku. Nápadem pekařů bylo ve spolupráci se studenty vytvořit nový designový park. Třetí projekt s názvem „Ukaž své město“ navrhoval vytvoření interaktivní mapy Plzně, kde by kdokoli mohl zanechat komentář k určitému místu ve městě. Cílem posledního, krátkodobého projektu bylo rozvěšení nápisů po centru města, které by nabádaly obyvatele k neobvyklým činnostem. V úterý odpoledne pekaři prezentovali své projekty na Anglickém nábřeží veřejnosti. Mezinárodní účastníci museli být včas na letišti, akce proto bohužel začínala již ve 13.00. Kvůli tomu nebyla účast veřejnosti taková, jakou jsme si představovali. Akce se přesto setkala s úspěchem. Všechny prezentace byly velmi dobře připravené, účastníkům se líbil především krátkodobý projekt. Udělali jsme si procházku, abychom si mohli prohlédnout všechny plakáty, na kterých bylo napsáno například: „Tady můžete zpívat“ nebo „Tady se můžete smát“. A tak jsme si zazpívali a zasmáli se… Petr Šimon, projektový manažer týmu kandidatury, prohlásil: „Všechny projekty byly velmi zajímavé, líbil se mi především projekt o oživení břehů plzeňských řek. Chceme totiž vrátit řeku lidem.“

V rámci kandidatury na titul Evropské hlavní město kultury 2015 byl dnes v Plzni zahájen třídenní mezinárodní workshop s názvem Pekárna nápadů (Urban Ideas Bakery), jehož cílem je zlepšení životních podmínek v Plzni, především v oblasti veřejného prostoru. Workshop je pořádán ve spolupráci s organizací British Council. Mezi účastníky akce jsou hlavně obyvatelé Plzně, neboť právě oni musí nejlépe vědět, co by ve městě potřebovalo vylepšit. Na pomoc jim přijelo deset evropských odborníků s bohatými zkušenostmi s podobnými projekty. Workshop ráno zahájil ředitel plzeňského týmu kandidatury Milan Svoboda společně s ředitelem organizace British Council Nigelem Bellinghamem. Všichni pekaři se krátce představili, poté byli rozděleni do čtyř skupin, v rámci nichž se zamysleli nad největšími problémy, kterým Plzeň v současné době čelí. Dle obyvatelů města je třeba oživit břehy plzeňských řek, zlepšit prostředí plzeňských „vstupních bran“ (např. zlepšit dopravní spojení mezi Centrálním autobusovým a vlakovým nádražím) či vůbec zvýšit zájem veřejnosti o veřejné prostředí ve městě. Odpoledne se „pekaři“ dostali ke konkrétním návrhům na řešení zmíněných problémů, která budou v následujících dvou dnech dále rozpracovávat. Jak se vyjádřil mezinárodní konzultant plzeňské kandidatury Mattijs Maussen, doufáme, že z Pekárny vzejdou kreativní nápady s dlouhodobým pozitivním dopadem na každodenní život v Plzni.

Tak jsme se vrátili ze setkání v Bruselu, které se konalo k 25. výročí vzniku projektu Evropské hlavní město kultury 2015. Skvělý pocit, že  jsme součástí hnutí, které patří mezi nejúspěšnější projekty Evropské unie, umocnily pozitivní reakce kolegů z dalších evropských měst. O Plzni a její kandidatuře se ve světě ví a fandí nám! Bylo zajímavé sledovat, jak města z Polska, Španělska či Holanska, která připravují své projekty pro 1. kolo, zajímají naše zkušenosti. Jako bychom   se vrátili v čase… Uvědomila jsem si opět, kolik je toho  za námi a že se nám již podařilo zvýraznit Plzeň na mapě Evropy!  Opět se potvrdilo, že i samotný proces kandidatury, nejen získání titulu, velice pomáhá renomé města ve světě a to je skvělé.

v prvním jarním kole fotbalové ligy způsobilo drobné pozdvižení choreografické cvičení fanoušků Baníků ve Štruncových sadech. Jejich zpěv a velký transparent i veselá práce s ním se staly nečekaným zpestřením fotbalového souboje (viz. http://www.youtube.com/watch?v=335fwlejzgs  ). Důležité je připomenout, že „baníkovci“ jen a pouze reagovali na lednové vystoupení plzeňských SKAhráčů, skupiny Tleskač v ostravském klubu Marley. Tleskači ostravským sdělili, že přijeli do Ostravy podpořit kandidaturu města Plzně na titul Evropské město kultury. Dobré, dobré, odvážné, Tleskači díky!