Tomáš Froyda
ředitel společnosti Plzeň 2015
Po maturitě na Mikulášském gymnáziu v Plzni studoval na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, obor němčina-dějepis. Germanistika byla také hlavním zaměřením studijního pobytu, který absolvoval v letech 1993-1994 na Ruprecht-Karls-Universität v německém Heidelbergu. Po několikaleté pauze se ke studiím vrátil, v současné době navštěvuje Brno International Business School se zaměřením na management a strategické řízení.
Svou dráhu na poli kultury započal jako herec v Divadle Alfa v Plzni v roce 1995, dále působil jako manažer a producent Mezinárodního festivalu Divadlo. Od roku 2006 pracuje v Divadle Alfa na pozici ředitele. Paralelně s těmito činnostmi se věnoval a nadále věnuje překladatelství a tlumočnictví. Od 1. listopadu roku 2011 je jmenován ředitelem společnosti Plzeň 2015, o. p. s. zajišťující prestižní evropský projekt EHMK 2015.
Petr Forman
umělecký šéf projektu
Petr Forman vystudoval obor loutkoherectví na divadelní fakultě AMU v Praze. Už během studií (1983-87) se věnoval pouličnímu divadlu a účinkoval s bratrem Matějem na divadelních poutích na Střeleckém ostrově. Paralelně pak působili se svým ročníkem DAMU v nezávislém profesionálním divadle Tůjů. Hned po ukončení studia také režíroval jako host v profesionálním loutkovém divadle Alfa v Plzni pohádku Černobílý svět. V roce 1991 založili s Matějem Divadlo bratří Formanů (DBF). S představeními tohoto spolku divadelních nomádů procestovali nejen celou Evropu, ale hráli i v USA a Mexiku. V DBF působí jako herec a režisér. Společně se svým otcem Milošem Formanem a bratrem Matějem získal Petr Cenu Sazky a Společnosti pro Divadelní noviny za realizaci buffopery J. Suchého a J. Šlitra Dobře placená procházka v Národním divadle (2007). Dále s DBF realizoval velmi úspěšné Obludárium (2007), které získalo Cenu Alfreda Radoka jako nejlepší inscenace roku. Petr Forman je také známý také jako filmový herec.
Marcela Krejsová
předsedkyně správní rady Plzeň 2015, o. p. s.
Marcela Krejsová celý svůj život žije v Plzni, kterou nikdy neopustila na déle, než na dovolenou. Po maturitě na gymnáziu na Mikulášském náměstí v Plzni pracuje jako sanitárka ve Fakultní nemocnici v Plzni, po dvojím nepřijetí na LF UK nastupuje do podniku RaJ a dálkově absolvuje hotelovou školu v Mariánských Lázních. Po mateřské dovolené pracuje v advokátní kanceláři. Zjišťuje, že ji právo baví, a tak od roku 1997 studuje při zaměstnání vysokou školu, kterou dokončuje v roce 2002. Zároveň se věnuje politice s cílem pomoci rozvoji kultury ve městě. Od roku 2002 v pozici náměstkyně primátora města Plzně pečovala o oblast kultury,památkové péče, školství a tělovýchovy, sociálních věcí,zdravotnictví a péče o životní prostředí. Později měla v této pozici na starosti kulturu, propagaci města a podporu turistické atraktivity města, sociální péči a komunitní plánování včetně integrace cizinců. Od roku 2007 do října 2010 působila ve funkci 1. náměstkyně primátora města Plzně. Má dvě dospělé dcery dvojčata Kristýnu a Kláru.
Proč si Marcela myslí, že tahle práce má smysl?
Když jsme v roce 2006 objevili rozhodnutí Rady Evropy o tom, že v roce 2015 bude titul EHMK udělen městu v České republice, ucítila jsem trnutí a mrazení; tohle je ten impuls, tohle se nás týká, tohle je ta správná cesta k naplnění vizí a k proměně města v krásnou, pulsující, přitažlivou, inspirující, živou a otevřenou metropoli. A slíbila jsem, že pro úspěšnost tohoto projektu udělám maximum. A tak to dělám.
Šárka Havlíčková
hlavní programová manažerka
Vystudovala obor užitá malba na SUPŠ Praha a scénografii na DAMU Praha. Od poloviny 90. let se účastnila aktivit uměleckého sdružení mamapapa a mezinárodního festivalu 4+4 dny v pohybu, které uvedly do českého prostředí fenomén „site specific“. V letech 2003-2009 byla uměleckou ředitelkou pražského divadla Alfréd ve dvoře, kam původně nastoupila jako krizová manažerka. Je členkou výkonného výboru OISTAT (světové organizace scénografů a divadelních techniků); podílela se na založení české sítě pro cirkulaci živého umění Nová síť, ze které se v průběhu sedmi let stal evropský network s názvem DNA (Development of New Art). Dále je spoluzakladatelkou sdružení Iniciativa pro kulturu, do níž při jejím založení v roce 2005 vstoupilo na 40 kulturních organizací České republiky a jednou z iniciátorek vzniku neformální občanské platformy Za Česko kulturní. V roce 2009 ji vláda USA vybrala do prestižního mezinárodního programu International Visitors Leadership Program, jehož cílem je mapovat a podchytit po celém světě osobnosti, které mají potenciál stát se v domácím prostředí budoucími lídry ve svých oborech. Od roku 2008 se jako externí konzultant podílela na vzniku Programu rozvoje kultury města Plzně 2009 – 2019; a dále jako odborná poradkyně v rámci kandidatury města na titul Plzeň EHMK 2015. Od roku 2010 je členkou kreativního týmu společnosti a v roce 2011 začala vykonávat funkci hlavní manažerky programu.
Petr Šimon
manažer zahraničních projektů
Petr Šimon, rodák z Karlových Varů, žije v Plzni čtrnáctým rokem. Poté, co se oficiálně stal učitelem francouzského a českého jazyka (studia na Pedagogické fakultě ZČU), nastupuje civilní službu v plzeňské Alliance Française. Této instituci je věrný pět let, paralelně vyučuje francouzský jazyk na Gymnáziu Františka Křižíka a Církevním gymnáziu. Následují dva roky na katedře ruského a francouzského jazyka FPE ZČU, kde působí jako odborný asistent se zaměřením na francouzskou literaturu. V srpnu 2008 zjišťuje, že budoucnost ve školství je nejistá, a pouští se na neméně jistý led pozice projektového manažera plzeňské kandidatury na titul Evropské hlavní město kultury 2015.
Petr je mj. autorem několika básnických sbírek, místopředsedou Alliance Française de Plzeň, členem Johan, o. s. či bývalým zpěvákem under-punkové skupiny Dalin.
Proč jsem součástí týmu Plzeň 2015?
„S Plzní jsem za čtrnáct let srostl, „tuto“ město mě vždy inspirovalo a stále inspiruje, a to zejména svým různorodým charakterem: svými sídlišti, rybníky, historickým centrem, průmyslovými areály, parky, zkrátka svou syrovou něhou. Kulturou jsem obklopen – stejně tak jako každý z nás – od malička, zdá se mi proto přirozené podpořit aktivity spojené s plzeňskou kandidaturou na titul EHMK 2015 Již kandidatura samotná ráz města proměnila a proměňuje; velice si vážím toho, že se na tého proměně mohu aktivně podílet.“
Adriana Krásová
manažerka mezinárodních vztahů
Vystudovala hispanistiku a anglistiku na FFUK, později studovala lingvistiku v Birminghamu a byla na stážích v Londýně, Filadelfii, Madridu a Limericku. Řadu let pracovala jako odborná asistentka na katedře angličtiny fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze. Současně byla zástupkyní ředitele Centra evropských studií a podílela se na přípravách mezinárodních konferencí. Vedle práce ve škole dělala i řadu dalších věcí, především hodně překládala, hlavně filmy pro Českou televizi. Titulkovala téměř sto filmů z obou jazyků a dělala to s velkou chutí, protože má dobré filmy ráda. Nejvíce je pyšná na překlady Wendersovy Buena Vista Social Club, ale třeba i na Medemovy Milence ze Severního pólu či Nezvěstného od Costy Gavrase.
Pak přišla chvíle, kdy chtěla zkusit něco nového, a tak když se otevřelo České centrum v Madridu, stala se v roce 2005 jeho první řádnou ředitelkou a ve Španělsku strávila do roku 2010 pět báječných let. Každý rok se České centrum zaměřovalo na jednu oblast kultury, a tak vznikly projekty jako Sezóna české scény v Madridu, Španělský podzim s českým filmem nebo Literární výlety do Španěl a další. Podílela se na vzniku EUNIC (Evropské sdružení kulturních institutů) Madrid a stala se jeho místopředsedkyní. Spolupracovala i s některými španělskými městy, která bojovala o titul EHMK 2016 a seznamovala se s jejich projekty. Pro to všechno je moc ráda, že může pro Plzeň2015 pracovat.
Petra Holcová
Asistentka
Narodila jsem se, vystudovala „ekonomku“ a stále žiji s manželem a dvěma dětmi v Plzni.
Pracovala jsem jako asistentka v několika soukromých firmách. „To pravé“ ale přišlo až s příchodem na Útvar koordinace evropských projektů města Plzně, kde jsem nejprve pracovala jako asistentka manažera na přípravě projektu klášter Kladruby: Památkový objekt a živá kultura, poté jsem se zapojila do práce v týmu kandidatury Plzeň 2015.
Proč si Petra myslí, že tahle práce má smysl?
Naše Plzeň je krásné město, je zelené, je živé a stojí za to ukázat ho světu. Proto mám radost, že mohu přispět a pomoci kandidatuře Plzně na získání titulu Evropské hlavní město kultury 2015.
Kateřina Melenová
Programová manažerka pro region
Narodila se v Lounech, první kroky udělala v Ostravě, základní školu a gymnázium absolvovala v Liberci, režii a dramaturgii vystudovala na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU v Praze, přes dvacet let žila v Českých Budějovicích, odkud před rokem natrvalo přesídlila do Novohradských hor.
V Českých Budějovicích na začátku devadesátých let založila nezávislou divadelní společnost Studio dell‘ arte, se kterou přes deset let putovala po celé republice a Evropě. V Budějovicích se také podílela na vzniku tří nezávislých kulturních prostorů (Divadlo Pod čepicí, kulturní klub Solnice a kulturní centrum Bazilika) jako project manager. Baziliku o.p.s. vedla několik let organizačně i umělecky jako ředitelka. V současnosti se věnuje realizaci exteriérových akcí a slavností (nejraději na netradičních místech pod širým nebem). Dlouhodobě spolupracuje se státním zámkem Kratochvíle, kde připravuje letní Svatojánskou slavnost v renesančních zahradách. Více než za režisérku, art managerku či produkční se považuje za kulturní animátorku, snažící se (prostřednictvím umění) oživovat naši dnešní, mnohdy šedivou, realitu. Je ředitelkou občanského sdružení Teatrum mundi, členkou Iniciativy pro kulturu a členkou Rady pro umění ministra kultury.
Proč pracuji pro Plzeň 2015?
Protože Plzeň je inspirativní, kultuře přející město. To se ví už dlouho, tedy alespoň od té doby, co Plzeň jako první město v republice formulovala svoji kulturní politiku. My, z jiných měst, jsme závistivě hleděli k Plzni a doufali, že i nás něco takového někdy potká. Asi jsem si tehdy opravdu moc přála dělat svoji práci v příznivějším a vstřícnějším klimatu s podobně naladěnými lidmi. Asi ano, protože jsem tady. Velmi si vážím toho, že mě Yvona Kreuzmannová pozvala do kreativního týmu. Je radost pracovat v této vybrané společnosti. Kandidatura Plzně je bezpochyby velmi ambiciózní projekt. Chtít kulturou zlepšit svět! Jak šílená myšlenka v dnešním technokratickém, pragmatickém, racionálním, zpolitizovaném světě! Ale jak víme z historie, právě to nejnemožnější se často ukáže jako východisko a řešení. Vím, že vítězství je stav mysli. Vím, že když se pro něco skutečně rozhodneme, stane se tak. Plzeň se rozhodla vyhrát a já jsem ráda, že mohu být u toho.
Milan Svoboda
Profesně je poněkud vzdálen od oblasti kultury. Studoval Přírodovědeckou fakultu na UK v Praze, obor ochrana přírodního prostředí. A to tak dávno, že má státnice i z marxismu-leninismu. Opravdu užitečné!
Po studiu se, vzhledem k malému zájmu o profesi environmentalisty v tehdejší době, zabýval krajinářskou architekturou, územním plánováním a plánováním rozvoje sídel. Největší část své profesní kariéry strávil na Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně (1992 – 2007). Je spoluautorem Územního plánu města Plzně (1995) a Programu rozvoje města Plzně (2003) a řady dalších dokumentů.
Při práci na Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně se věnoval i prezentaci architektury jako součásti každodenního života a prosazoval pořádání architektonických soutěží. Této oblasti se věnuje dodnes, je členem pracovní skupiny pro soutěže při České komoře architektů.
Proč se stal členem týmu EHMK?
Když jsem se narodil a vyrůstal, nevěděl jsem o Plzni nic moc (pocházím ze severočeských Loun).
Když jsem v Plzni pracoval, nadchla mě. Zejména v porevolučních letech měla obrovský potenciál a také odvahu.
Když jsem spolu s kolegy vymýšlel vizi rozvoje města, říkal jsem si, že to, co je v Plzni ukryté, má šanci být přetaveno v cosi výjimečného, pozitivně odlišného od standardně fungujícího města. Vizi orientovanou na vzdělání, duchovní rozvoj, kulturu, cestovní ruch a vnitřní prostředí města se podařilo prosadit. Realizace vázla, tak jsem odešel.
EHMK je jedinečný projekt a je obrovskou příležitostí prosadit tuto vizi. Příležitostí k rozvoji výjimečného města. Proto jsem se vrátil.
Mirka Reifová
koordinátorka PR a marketingu
Narodila se a žije v Plzni, kterou opustila na několik kratších i delších studijních pobytů. Absolvovala FSV UK v Praze (obory Marketingová komunikace a PR, Mediální studia), studijní stáž na University of Loughborough ve Velké Británii a roční pobyt v Německu. Do Plzně se vždy vracela ráda, fascinována tím, že do města se dá dojít pěšky, že v centru vždy potká minimálně tři známé a že se tu i přes maloměstský ráz pořádají akce velkých formátů. Prošla několika zaměstnáními: v redakci Mladé fronty DNES, v PR agentuře Ogilvy&Mather, v PR oddělení Pivovarů Staropramen, v neziskové organizaci INEX-SDA, na Oddělení vnějších vztahů a mezinárodní spolupráce Plzeňského kraje, až šťastně zakotvila v týmu Plzeň 2015.
Proč se nechala zlákat k práci na projektu EHMK2015?
Teoretické i praktické poznatky ze studií a předchozích zaměstnání se snaží využít k prospěchu projektu, který může městu Plzeň i jeho obyvatelům přinést obrovské příležitosti a pozitivní změny, aby se v roce 2015 dokázali představit Evropě se ctí. Pevně věří, že Plzeňané mají kulturní duši a skvělé nápady, se kterými se zapojí do projektu EHMK.
S čím se na ni můžete obrátit:
Komunikace s plzeňskými a regionálními novináři, kontakty na místní a přeshraniční média, správa webu Plzeň 2015, prezentace projektu na sociálních sítích, příprava pravidelných rozhlasových debat Plzeň 2015 v Českém rozhlase Plzeň, konkrétní PR a marketingové projekty.
Petr Klement
koordinátor realizace programu
Po ukončení střední školy se rozhodl své další učitele vyhledat mimo školská zařízení. Prošel všemi plzeňskými divadly, živil se jako muzikant, copywritter, asistent dětí s těžkým a kombinovaných postižením, streetworker, fundraiser a PR specialista. Prošel i řadu komerčních firem (stavbyvedoucí, reality, reklama). Posledních zhruba 10 let se s přáteli zabývá pořádáním transkulturních akcí, z nichž nejzásadnější je mezinárodní, benefiční, hudebně vzdělávací festival SpaceBox. V současnosti spolupracuje s Antonínem Procházkou ml. na přípravě celovečerního česko-japonského filmu „Splněný Zen“. Je předsedou Občanského sdružení 24 (dříve kolektiv Modrý Delfín, neurokyberatomičtí hédonici), jako jediný z ČR členem celosvětového projektu Kosmicare při největším evropském art festivalu Boom. Od března 2011 je členem výkonného týmu společnosti 2015, o.p.s. Rád cestuje, potkává lidi, pije čaj, kouří, směje se a tančí :-)
Eva Kraftová
Koordinátorka realizace programu
Vystudovala obor Hotelnictví a turismus na plzeňské Hotelové škole a Sociální a kulturní antropologii na Filosofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Od dětství se věnuje sborovému zpěvu. Od roku 1990 působí ve smíšeném pěveckém sboru Canticorum, který se stal postupně jedním z nejúspěšnějších amatérských pěveckých sborů v Plzeňském kraji a významně se podílí na rozvoji a popularizaci sborové hudby a aktualizaci úlohy tohoto hudebního žánru v současné české společnosti. V občanském sdružení Canticorum se angažuje nejen jako zpívající člen, ale také jako jeho předsedkyně a zároveň hlavní koordinátor festivalu sborového zpěvu Plzeňské notování, který Canticorum pořádá od roku 2009. V letech 2003 – 2008 pracovala jako sezónní průvodce na státním vodním hradě Švihov a donedávna také jako průvodkyně v Plzeňském historickém podzemí a Pivovarském muzeu.
Do projektu Plzeň 2015 se zapojila nejprve jako dobrovolník a následně jako referent marketingových aktivit (rozuměj „holka pro všechno“) pomáhala především s pořádám veřejných diskusí v druhém kole kandidatury Plzně na titul Evropské hlavní město kultury. V roce 2011 se stala součástí produkčního týmu společnosti Plzeň 2015 o.p.s. a začala vykonávat funkci koordinátorky realizace programu. Mimo dílčího zajištění vnitřního chodu organizace a produkce aktivit společnosti Plzeň 2015 má na starosti především Klub strážných andělů Plzně jako EHMK.
Soňa Rychlíková
Koordinátorka realizace programu
Po studiu na Gymnáziu T.G.Masaryka v Plzni získala na Západočeské univerzitě aprobaci Učitelství pro 1.stupeň ZŠ s výtvarnou výchovou. Kulturní produkci se věnuje od roku 2008, kdy započala její spolupráce s projektem Animánie a vzápětí Divadelní léto pod plzeňským nebem. Současně spolupracovala na přípravě Mezinárodního festivalu divadlo 2009, Off programu 20 let poté k 20.výročí Sametové revoluce, protestu proti nekorektnímu odvolání M.Fišera z galerie Klenová Klatovy. Jako hlavní produkční zajišťovala Den Meliny Mercouri 2010 a 2011 a multikulturní festival Světovaření 2010. Od ledna 2011 je statutárním zástupcem Světovar, o.s., které usiluje o získání areálu bývalých kasáren Světovar do výpůjčky pro kulturní využití. Členkou týmu Plzeň 2015, o.p.s. je od února 2011 – za její pomoci vznikl pravidelný měsíčník veřejných diskusí v Českém rozhlase Plzeň, který se věnuje aktuálně skloňovaným tématům, a cyklus přednášek Architektura jako silná káva zabývající se veřejným prostorem a možnostmi jeho kultivace.
Roman Černík
Člen kreativního týmu
Vysokoškolský učitel katedry pedagogiky Západočeské univerzity, pedagog, divadelník a kulturní aktivista. Umělecký ředitel o. s. Johan, centra pro kulturní a sociální projekty.
Narodil jsem se v Chebu a jako učitel češtiny a dějepisu jsem prošel řadou škol v západním pohraničí. Kromě pedagogiky jsem studoval také divadelní antropologii. Po zrušení oboru jsem absolvoval na DAMU u profesora Ivana Vyskočila na katedře autorské tvorby a pedagogiky. Věnuji se alternativním metodám učení, divadelním a paradivadelním projektům, velmi mne zajímá sociální a komunitní role umělecké tvorby, stejně jako umělecká tvorba vycházející z těsného kontextu s místem a s místní komunitou. Podílel jsem se na řadě uměleckých projektů doma i v zahraničí. Má plzeňská kulturní aktivita je nejčastěji spojována se vznikem kulturních a uměleckých aktivit na bývalém nádraží Plzeň Jižní Předměstí.
Proč jsem vzal tuto práci?
Byl jsem tak trochu u vzniku celého nápadu a rozvoje celého projektu. Připadá mi, že to je významná a jedinečná šance, jak umění a kulturu uvést do středu společenské pozornosti, jak ukázat na nové možnosti, role i cesty umělecké tvorby a kulturního života ve městě. Je to i pro mne cenná možnost zkoušet a ověřovat nové věci, a to dokonce v evropském kontextu. Myslím, že Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 bude inspirujícím projektem pro Evropu i pro uvedení Plzně, jejích umělců, její kultury do evropských souvislosti, a na to se opravdu těším.
Vladimír Líbal
Koordinátor projektu
Vladimír Líbal, rodák z Mělníka, v Plzni se pohybuje již dlouhých 27 let, ke kultuře měl a má stále blízko a doufá, že i v budoucnu tomu bude podobně, absolvent Střední uměleckoprůmyslové školy v Praze (1974) a v pozdějším věku i Ústavu umění a designu Západočeské univerzity v Plzni (2007), od r. 1992 až do r. 2005 byl vedoucím Odboru kultury Magistrátu města Plzně, kde zpracoval tzv. Zprávu o stavu kultury ve městě Plzni a následně i koncepci kulturní politiky města Plzně (2001), poté působil až do r. 2010 jako vedoucí oddělení kultury Odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Plzeňského kraje, nyní pracuje v kanceláři plzeňského primátora jako koordinátor projektu EHMK, jak vidno z jeho úřednické dráhy plzeňskou, ale i kulturu Plzeňského kraje zná, což by se mohlo hodit právě v projektu EHMK, kromě toho se občas projevuje i výtvarně i jinak, bydlí v Klabavě, kousek od Plzně, má tři děti a psa, občas je viděn i v kavárně Emily, kde s dalšími hosty hovoří o projektu EHMK.
Vilém Dubnička
Člen kreativního týmu
Vilém Dubnička se narodil 21. listopadu 1976. Vystudoval Obchodní akademii ve Valašském Meziříčí a činoherní herectví na pražské DAMU. Absolvoval v roce 2000 rolí Hamleta v tzv. „Pirátské verzi“ též zvané „Malý Hamlet“. Téhož roku nastoupil do činohry Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde působil jako herec do roku 2009.
Jako režisér debutoval spoluprací s Plzeňskou neprofesionální scénou a dále inscenacemi v klubu DJKT. Hostoval například v Západočeském divadle Cheb a jako asistent režie v Hudebním divadle Karlín. V roce 2008 spolu s přáteli, Marcelou Mašínovou a občanským sdružením PaNaMo založil festival Divadelní léto pod plzeňským nebem, jehož je hercem, režisérem a producentem.
Mimo herectví a režii spolupracuje jako textař například s vokálním kvintetem Hlasoplet, se Zdeňkem Lahodou tvoří duo, které píše původní písničky pro děti i dospělé, zkouší a vystupuje se stepařskou skupinou FOUR TAPS, moderuje společenské a kulturní akce, spolupracuje na různých kulturních projektech.
V roce 2009 založil uměleckou agenturu TranspArt. Od téhož roku se živí jako umělec na volné noze.
Alexandra Brabcová
Manažerka participace
Vystudovala Filosofickou fakultu UK v Praze, poté působila čtrnáct let v Národní galerii v Praze, mj. jako náměstkyně ředitele.. V roce 1992 získala Fulbrigtovo stipendium ve Smithsonian Institution ve Washingtonu na studium nonprofitního managementu (další studijní pobyty např. od English Heritage Londýn či vlád Finska, Dánska, Holadnska a Polska). V letech 1993 – 1995 vedoucí oddělení zahraničních vztahů a společenského protokolu v rámci kanceláře primátora Hlavního města Prahy. Od roku 1996 vedla v Nadaci Open Society Fund Praha samostatný autorský projekt Brána muzea otevřená, jehož výstupy se staly doporučenou metodickou MŠ ČR a MK ČR pro zpřístupňování paměťových institucí veřejnosti a inspirací pro tříletý slovenský národní projekt Muzea tretjej generácie. Účastnila se rovněž první fáze přípravy EHMK Praha 2000. Od roku 2005 působí jako samostatná konzultantka v oblasti projektového managementu, strategického plánování a regionálního rozvoje prostřednictvím kultury. Vede v ČR i na Slovensku celoroční vzdělávací programy, zaměřené na profesionalizaci kulturních organizací. Mezi její dlouhodobé klienty patří Západočeská galerie v Plzni, pro kterou postupně od roku 2008 zpracovala řadu strategických dokumentů. Od roku 2010 působí jako manažerka v týmu společnosti Plzeň 2015, zabývá se systémovým směřováním projektu (zpracování strategie společnosti) a oblastí participace. Jedním z jejích projektů je Fórum pro kreativní Plzeň.
Ida Kaiserová
Vystudovala sociologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Je zakládající členkou katedry antropologie na Filosofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, kde působila v letech 1998 – 2007 jako pedagožka. V roce 2010 začala pracovat pro plzeňskou neziskovou organizaci Centrum pro komunitní práci. Zároveň se věnuje samostatným výzkumným úlohám (pro Centrum nových technologií ZČU, Právnickou fakultu UK, Magistrát města Plzně, Multikulturní centrum Praha). Je členkou redakční rady časopisu Biograf pro kvalitativní sociologii a Úterského občanského sdružení Bart, které se věnuje obnově kulturního dědictví na západočeském venkově.
Od roku 2009 spolupracuje s kreativním týmem Plzeň 2015, zabývá se v něm menšinami a komunitním rozvojem.
Petr Klíma
Člen kreativního týmu
Architekt a teoretik architektury, rodák z Plzně. Vystudoval humanistiku na Fakultě filozofické ZČU v Plzni, architekturu na Fakultě architektury ČVUT v Praze a dějiny a teorii designu a nových médií na VŠUP v Praze. Absolvoval studijní stáže v USA, Německu a Indii. Od roku 2010 působí na Ústavu umění a designu ZČU v Plzni jako pedagog a manažer pro tvůrčí činnost. Je autorem výstavy KOTVY MÁJE / České obchodní domy 1965–1975 a editorem stejnojmenné publikace. V současné době se věnuje práci na projektu věnovaném osobnosti a dílu architektky Růženy Žertové. Členem kreativního týmu společnosti Plzeň 2015 je od února 2011.
Jiří Boudník
Člen kreativního týmu
Plzeňský rodák roku 1987 emigroval v sedmnácti letech do Rakouska. Po 2 letech v uprchlickém táboře imigroval do USA, kde studoval nejprve umění na Pratt Institute -Munson Williams Proctor School of Art a poté vystudoval architekturu na Cooper Union – Irwin S. Chanin School of Architecture v New Yorku. V roce 1997 začal pracovat jako stavební inženýr ve firmě Cantor Seinuk Group, která designovala většinu mrakodrapů na Manhattanu. Dne 11. září 2001 se snažil záchranáře varovat o možném pádu Dvojčat. Ihned poté se zapojil do inženýrských prací při hledání přeživších a následném odstraňování trosek. Jeho počítačový 3D model podzemních podlaží zřícených věží usnadnil následující odklízecí práce a pracoval v týmu expertů, kteří pád budov vyšetřovali. V letech 2003 až 2008 pracoval jako architekt na několika mrakodrapech v New Yorku. V roce 2006 natočil film „Cukrové kostky a čokoláda“ o osvobození Plzně Američany. Po 20 letech v New Yorku se v roce 2008 vrátil do Čech, kde pracoval jako ředitel výstavby developerské skupiny Crestyl, poté jako manažer v galerii DOX v Praze. Od ledna 2010 se začal aktivně podílet na projektu kandidatury města na titul EHMK 2015, jenž jako člen kreativního týmu úspěšně spolu-prezentoval před mezinárodní komisí. V roce 2011 založil klub Pilsen Toastmasters, kde se lidé učí umění veřejného přednesu v angličtině a napsal knihu „Věže-příběh 11. září“. Kromě profese architektury učí na SPŠ Stavební v Plzni, kde před 25 lety studoval, věnuje se umění a vystavuje jak v Evropě, tak i Americe. Je členem Rady poradců American Friends of the Czech Republic a Dramaturgické rady Czech Center New York.
Proč si Jiří myslí, že tahle práce má smysl?
Protože je to smysluplná práce a mám pro Plzeň vášeň. Práce bez lásky k ní je robota. Práce s vášní je požehnání. Vede k lepšímu životu v Plzni.
Proč pracuji pro Plzeň?
V Plzni jsem se narodil a strávil mládí. Byla šedivá, ošklivá, ale přesto moje. Nyní, po 25 letech od mé emigrace do USA, v Plzni zase žiji a z ošklivého káčátka je krásná žena. Má vše potřebné, je tak akorát, není velká, není malá, je zajímavá, tajemná, omývaná čtyřmi řekami, její děti jsou mými přáteli. Chci ji ukázat světu a zároveň ukázat jí svět. Má velký potenciál a chci ji pomoci ho naplnit. A těším se, že mi i překvapí tím, co ještě o ní ani nevím.
Yvona Kreuzmannová
Yvona Kreuzmannová je absolventka taneční vědy na HAMU a řady zahraničních stáží v oblasti arts managementu a dramaturgie (Francie, Velká Británie, USA). Yvona je zakladatelkou a nyní opět předsedkyní občanského sdružení Tanec Praha, které po dvě desetiletí pořádá mezinárodní festival současného tance v Praze i regionech. Již deset let provozuje divadlo Ponec. Jako odborná poradkyně pracovala pro ministra kultury ČR V. Jehličku, v poradním sboru pražského primátora P. Béma, v současnosti je členkou Rady vlády pro NNO a členkou Rady pro umění stávajícího ministra kultury. V roce 2004 byla oceněna prestižním Řádem rytíře Za zásluhy uděleným francouzským prezidentem za mimořádný přínos v oblasti evropské kulturní spolupráce.
A proč si Yvona myslí, že tahle práce má smysl?
„Plzeň mě oslovila výjimečnou šíří záběru plánovaných aktivit, důrazem na umění ve veřejném prostoru a na dialog s občany a aktéry na kulturním poli. Kandidaturu považuji za zlomové rozhodnutí, které může vést k řešení série zásadních problémů města a jeho občanů, nalézání nových cest a motivací, otevření se evropské spolupráci a může být i modelovým příkladem a inspirací pro další městské a regionální politiky nejen u nás.“
Kateřina Chábová
PR a marketingová manažerka
Jana Komišová
PR a marketingový manažer
zaměstnanec Magistrátu města Plzně na pozici vedoucí odboru prezentace a marketingu
Původem učitelka, francouzský jazyk – dějepis. Díky francouzštině mne osud zavál do společnosti Carrefour ČR s.r.o., nejprve do Plzně a poté na centrálu v Praze, kde jsem se věnovala interní komunikaci a PR i na mezinárodní úrovni. Poté jsem ve stejném oboru pracovala na centrále společnosti Veolia voda ČR a rok v Pražské teplárenské a.s. V roce 2004 jsem se po 5ti letech práce v Praze vrátila do Plzně, kde odpovídám za image města a cestovní ruch z pozice vedoucí odboru prezentace a marketingu.
Proč jsem vzala tuto práci?
K projektu jsem se dostala díky své práci na Magistrátu. EHMK je projekt, který přinesl jasnou vizi pro oblast prezentace města a zároveň je i obrovskou výzvou. Pro město, pro Plzeňáky, pro celý náš tým i pro mě samotnou. Jako mámě tří a půl ročního kluka mi moc záleží na tom, aby vyrůstal ve městě, které žije kulturou, je zajímavé a inspirativní.
Slávka Brejchová
Koordinátorka projektu
Slávka pochází z jižních Čech, kde také vystudovala gymnázium v překrásném městě nad řekou v Písku a poté obor kulturní historie na Historickém ústavu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Již v dobách svých studií pracovala v nejrůznějších kulturních institucích s cílem přibližovat lidem kulturu, historii a podávat ji co možná nejsrozumitelněji. Až poměrně nedávno přišla na to, že to fakt není lehké, ale na to stát se právničkou ve svém věku už nemá energii. Do Plzně přijela s batohem pracovat v roce 2004 na Památkový ústav v domnění, že tak maximálně na půl roku. Uchvácena poledním posedáváním pod „tingltangly“ (loubí v Kopeckého sadech – manětínské nářečí) zůstala a zřejmě už zůstane. V památkovém ústavu se s velkou vervou pustila do prezentace a možná i záchrany některých mobiliárních fondů, bohužel aniž by o to někdo stál.
Stála také u zrodu a realizace projektu financovaného z FM EHP/N (Finančních mechanismů evropského hosodářského prostoru a Norska) na vybudování Studijního depozitáře mobiliárních fondů v klášteře v Plasích. Je autorkou celé řady koncepcí, návrhů řešení na nové využití památkového fondu, které si také pečlivě uchovává doma v šuplíku. Dlouhodobě se zabývá kulturním managementem a pokouší se některé principy s nevelkými úspěchy aplikovat také v památkové péči.
A proč Slávka vzala tuhle práci?
„Nemám sice takový vztah k Plzni jako plzeňští rodáci, ale můj instinkt mi říká, že na to Plzeň má a že to dá. Ráda se motám u projektů, které jsou ambiciózní a novátorské, a to tenhle projekt určitě být musí. Plzeň 2015 je provokativní a lákavá myšlenka a to mě baví, dráždí a inspiruje. Chlapi v trenýrkách ostatně taky.“
Helena Šimicová
koordinátorka projektu
Vedle svých pedagogických zkušeností s výukou na základní umělecké škole mám i zkušenosti manažerské, týkající se řízení projektů ESF, SROP atp. Zaměstnána jsem byla jako koordinátor projektu na Západočeské Univerzitě v Plzni v oddělení Mezioborových aktivit. Následně v neziskové organizaci Centra pro komunitní práci západní Čechy, kde na částečný úvazek pracuji dodnes. Realizovala jsem projekty komunitního plánování sociálních služeb a řadu zakázek na zapojování veřejnosti. Trvale spolupracuji s organizací British Council v rámci projektu Kreativní města při realizaci tzv. Future City Game.
Proč pracuji na Plzeň 2015?
Projekt Plzeň 2015 propojuje několik oblastí, které mě velmi zajímají – kulturu, účast občanů na dění ve městě a mezinárodní dimenzi. Je to projekt vizionářský, který může přinést Plzni velké obohacení a podpořit její proměnu v město, ve kterém to opravdu žije. V Plzni jsem se narodila a záleží mi na tom, jaká je, i jaká by mohla být. Věřím, že potenciál Plzeň zkulturnit v místních lidech je. Věřím také, že se dokážeme otevřít a čerpat i vlivy zvenku. Každopádně stojí za to se o to pokusit.
Petr Pelcl
konzultant
Petr Pelcl po studiu na Gymnáziu absolvoval Fakultu právnickou Západočeské univerzity. Poté už se studiu věnoval jen nárazově v následujících oblastech: management nevládních organizací, strategické plánování, komunikace a zapojování veřejnosti do rozhodování, management strukturálních fondů EU a místní ekonomický a sociální rozvoj. Připravoval vlastní školicí kurzy a semináře, věrný zásadě, kdo nic neumí, tak učí.
Petr Pelcl pracoval nejdříve v nevládní organizaci Centrum pro komunitní práci Západní Čechy, nakonec jako její ředitel. Poté vystřídal několik různých pozic ve veřejné správě, kde se věnoval otázkám podpory místního rozvoje a jeho financování. Před odchodem do soukromého sektoru dával do pohybu projekt Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 jako jeho manažer a sepisovač dlouhých a nudných souvisejících koncepcí, které se vesměs týkaly
toho, jak na tento bohulibý projekt urvat evropské fondy.
A proč do toho Petr šel?
„Petr Pelcl vzal tuhle práci, protože měl pocit, že to má smysl. Podlehl obvyklému mesiášskému komplexu mladých workholiků na začátku kariéry a podlehl pocitu, že už teď je ten správný čas stvořit „životní dílo“, které pohne celým světem, v tomto konkrétním případem pohne městem Plzeň směrem ke kulturní metropoli Evropy. Petr Pelcl vzal tuhle práci, protože věřil že Plzeň si zaslouží být evropským hlavním městem kultury, a zároveň protože mu to připadalo jako dobrý vtip. Než si toho někdo dokázal pořádně všimnout, podařilo se mu rozpoutat tolik věcí, že už to vlastně nešlo zastavit a město to muselo začít brát vážně.
Anka Podlesná
externí konzultant pro styk s veřejností
Anna Podlesná v současnosti žije v Košicích na Slovensku. Po studiích na Fakultě managementu Univerzity Komenského v Bratislavě, kde získala magisterský titul v oboru mezinárodních vztahů, nastoupila k PR agentuře Interel (dnešní společnost Seesame). Poté přesídlila do Spojených států, kde patřila ke klíčovým manažerům výstavy Global Trade Expo 2002. Během svého pobytu také aktivně pomáhala bosenským uprchlíkům přivykat nové kultuře a místnímu systému. Po svém návratu na Slovensko přijala Anna místo mluvčí a ředitelky pro veřejné záležitosti společnosti U.S. Steel Košice, s.r.o. Od roku 2003 vede vlastní PR agenturu pod názvem A&D Global Business Relations. Anna se také účastnila několika mezinárodních zahraničních programů. Na Slovensku působila jako jedna z klíčových osob vedoucích prešovskou kandidaturu na titul Evropské hlavní město kultury 2013.
Proč jsem součástí týmu Plzeň 2015?
Když jsem se podílela na kandidatuře Prešova na EHMK 2013, měla jsem šanci vidět na vlastní oči, jaký přínos tento titul pro město může mít. Jen během příprav kandidatury a výběrového řízení se díky cílenému marketingu značně zvedlo zahraniční povědomí o Prešově i okolním regionu. Když jsem se pak setkala s lidmi z týmu plzeňské kandidatury a lépe jsem poznala samotné Plzeňáky, dospěla jsem k přesvědčení, že Plzeň má na to zvládnout všechny nástrahy a dotáhnout svoji kandidaturu na titul EHMK do úspěšného konce. Vážím si toho, že k tomuto úspěchu mohu také osobně přispět.
Mattijs Maussen
Erich Beneš
Denisa Haubertová
Vystudovala obor veřejné a sociální politiky na Fakultě sociálních věd UK v Praze s půlročním stipendiem mediálních studií na Middlesex University v Londýně. Po absolutoriu v roce 2004 se věnovala propagaci a koordinaci českých i mezinárodních projektů neziskového sektoru zaměřených na integraci menšin (Člověk v tísni, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky). V roce 2005 nastoupila na Úřad vlády ČR do nově vznikajícího týmu s úkolem propagovat v ČR Evropskou unii a zvyšovat o ní informovanost. Zároveň se stala členkou pracovní skupiny pro kulturní záležitosti při Radě EU, kde vyjednávala za ČR podmínky programu Evropa pro Občany. O rok později se stala poradkyní místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Alexandra Vondry, pro kterého připravovala vybrané projekty Předsednictví ČR v Radě EU – zahajovací akci v Národním divadle a konferenci o osudu majetku obětí holocaustu, která vyústila v založení Evropského institutu odkazu Šoa s velkou mezinárodní prestiží. Leitmotivem všech těchto aktivit byla propagace dobrého jména ČR v zahraničí. Po předsednictví ČR v EU (2009) opustila státní správu a pracovala jako konzultantka a PR manažerka různých projektů (Divadlo bratří Formanů, společnost Candole Partners). Od jara 2010 se stala členkou přípravného týmu projektu Plzeň 2015, od února 2011 je jeho PR a marketing manažerkou. S fotografem Herbertem Slavíkem je spoluautorkou projektu Plzeňské ikony. Od 16. ledna 2012 nastoupila na mateřskou dovolenou.
Petr Dvořák
Koordinátor komunikace s partnery
Petr Dvořák má zkušenosti s řízením rozsáhlých EU projektů jak na mezinárodní, tak národní úrovni, které získal při práci na projektech a grantech pro společnosti PricewaterhouseCoopers, Institute of Applied Biotechnologies či Print Media Academy Česká republika. Významnou součástí každého projektu je komunikace a to nejen vnější, ale také uvnitř týmu. Je přesvědčen o tom, že celá řada „neřešitelných“ problémů je způsobena nedostatečnou komunikaci, neochotou naslouchat a respektovat názory jiných.
Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK Praha a mezioborové studium Žurnalistiky na Fakultě sociologie UK Praha.
Proč má tato práce smysl?
Kandidatura města na Evropské hlavní město kultury je projekt, který má hluboké vnitřní poselství. Dotýká se podstaty každého z nás. Je jedinečnou příležitostí nejen pro město Plzeň a jeho obyvatele, ale také pro občany celé země. Je příležitostí k otevření se vnímání toho „neuchopitelného“, „pomíjivého“ a současně obohacujícího a vzácného, co kultura nabízí. Práce na projektu má smysl také proto, že na něm pracuje tým lidí, kteří jsou připraveni vydat ze sebe to nejlepší pro úspěch projektu. Považuji za nemožné, aby se to pozitivně neprojevilo na konečném hodnocení mezinárodní poroty v září tohoto roku.
