Milan Svoboda
Ředitel projektu
Profesně je poněkud vzdálen od oblasti kultury. Studoval Přírodovědeckou fakultu na UK v Praze, obor ochrana přírodního prostředí. A to tak dávno, že má státnice i z marxismu-leninismu. Opravdu užitečné!
Po studiu se, vzhledem k malému zájmu o profesi environmentalisty v tehdejší době, zabýval krajinářskou architekturou, územním plánováním a plánováním rozvoje sídel. Největší část své profesní kariéry strávil na Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně (1992 – 2007). Je spoluautorem Územního plánu města Plzně (1995) a Programu rozvoje města Plzně (2003) a řady dalších dokumentů.
Při práci na Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně se věnoval i prezentaci architektury jako součásti každodenního života a prosazoval pořádání architektonických soutěží. Této oblasti se věnuje dodnes, je členem pracovní skupiny pro soutěže při České komoře architektů.
Proč se stal členem týmu EHMK?
Když jsem se narodil a vyrůstal, nevěděl jsem o Plzni nic moc (pocházím ze severočeských Loun).
Když jsem v Plzni pracoval, nadchla mě. Zejména v porevolučních letech měla obrovský potenciál a také odvahu.
Když jsem spolu s kolegy vymýšlel vizi rozvoje města, říkal jsem si, že to, co je v Plzni ukryté, má šanci být přetaveno v cosi výjimečného, pozitivně odlišného od standardně fungujícího města. Vizi orientovanou na vzdělání, duchovní rozvoj, kulturu, cestovní ruch a vnitřní prostředí města se podařilo prosadit. Realizace vázla, tak jsem odešel.
EHMK je jedinečný projekt a je obrovskou příležitostí prosadit tuto vizi. Příležitostí k rozvoji výjimečného města. Proto jsem se vrátil.
Marcela Krejsová
zástupce vedení města Plzně, vedoucí pracovní skupiny Kultura
Marcela Krejsová celý svůj život žije v Plzni, kterou nikdy neopustila na déle, než na dovolenou. Po maturitě na gymnáziu na Mikulášském náměstí v Plzni pracuje jako sanitárka ve Fakultní nemocnici v Plzni, po dvojím nepřijetí na LF UK nastupuje do podniku RaJ a dálkově absolvuje hotelovou školu v Mariánských Lázních. Po mateřské dovolené pracuje v advokátní kanceláři. Zjišťuje, že ji právo baví, a tak od roku 1997 studuje při zaměstnání vysokou školu, kterou dokončuje v roce 2002. Zároveň se věnuje politice s cílem pomoci rozvoji kultury ve městě. Od roku 2002 v pozici náměstkyně primátora města Plzně pečuje o oblast kultury,památkové péče, školství a tělovýchovy, sociálních věcí,zdravotnictví a péče o životní prostředí. Od roku 2006 pokračuje v této pozici, má na starosti kulturu, propagaci města a podporu turistické atraktivity města, sociální péči a komunitní plánování včetně integrace cizinců. Od roku 2007 je ve funkci 1. náměstkyně primátora města Plzně. Má dvě dospělé dcery dvojčata Kristýnu a Kláru.
Proč si Marcela myslí, že tahle práce má smysl?
Když jsme v roce 2006 objevili rozhodnutí Rady Evropy o tom, že v roce 2015 bude titul EHMK udělen městu v České republice, ucítila jsem trnutí a mrazení; tohle je ten impuls, tohle se nás týká, tohle je ta správná cesta k naplnění vizí a k proměně města v krásnou, pulsující, přitažlivou, inspirující, živou a otevřenou metropoli. A slíbila jsem, že pro úspěšnost tohoto projektu udělám maximum. A tak to dělám.
Yvona Kreuzmannová
umělecká ředitelka Plzeň 2015
Yvona Kreuzmannová je absolventka taneční vědy na HAMU a řady zahraničních stáží v oblasti arts managementu a dramaturgie (Francie, Velká Británie, USA). Yvona je zakladatelkou a nyní opět předsedkyní občanského sdružení Tanec Praha, které po dvě desetiletí pořádá mezinárodní festival současného tance v Praze i regionech. Již deset let provozuje divadlo Ponec. Jako odborná poradkyně pracovala pro ministra kultury ČR V. Jehličku, v poradním sboru pražského primátora P. Béma, v současnosti je členkou Rady vlády pro NNO M.Kocába a členkou Rady pro umění stávajícího ministra kultury. V roce 2004 byla oceněna prestižním Řádem rytíře Za zásluhy uděleným francouzským prezidentem za mimořádný přínos v oblasti evropské kulturní spolupráce.
A proč si Yvona myslí, že tahle práce má smysl?
„Plzeň mě oslovila výjimečnou šíří záběru plánovaných aktivit, důrazem na umění ve veřejném prostoru a na dialog s občany a aktéry na kulturním poli. Kandidaturu považuji za zlomové rozhodnutí, které může vést k řešení série zásadních problémů města a jeho občanů, nalézání nových cest a motivací, otevření se evropské spolupráci a může být i modelovým příkladem a inspirací pro další městské a regionální politiky nejen u nás.“
Petr Šimon
projektový manažer Plzeň 2015
Petr Šimon, rodák z Karlových Varů, žije v Plzni čtrnáctým rokem. Poté, co se oficiálně stal učitelem francouzského a českého jazyka (studia na Pedagogické fakultě ZČU), nastupuje civilní službu v plzeňské Alliance Française. Této instituci je věrný pět let, paralelně vyučuje francouzský jazyk na Gymnáziu Františka Křižíka a Církevním gymnáziu. Následují dva roky na katedře ruského a francouzského jazyka FPE ZČU, kde působí jako odborný asistent se zaměřením na francouzskou literaturu. V srpnu 2008 zjišťuje, že budoucnost ve školství je nejistá, a pouští se na neméně jistý led pozice projektového manažera plzeňské kandidatury na titul Evropské hlavní město kultury 2015.
Petr je mj. autorem několika básnických sbírek, místopředsedou Alliance Française de Plzeň, členem Johan, o. s. či bývalým zpěvákem under-punkové skupiny Dalin.
Proč jsem součástí týmu Plzeň 2015?
„S Plzní jsem za čtrnáct let srostl, „tuto“ město mě vždy inspirovalo a stále inspiruje, a to zejména svým různorodým charakterem: svými sídlišti, rybníky, historickým centrem, průmyslovými areály, parky, zkrátka svou syrovou něhou. Kulturou jsem obklopen – stejně tak jako každý z nás – od malička, zdá se mi proto přirozené podpořit aktivity spojené s plzeňskou kandidaturou na titul EHMK 2015 Již kandidatura samotná ráz města proměnila a proměňuje; velice si vážím toho, že se na tého proměně mohu aktivně podílet.“
Kateřina Chábová
PR a marketingová manažerka
Roman Černík
Umělecký manažer
Vysokoškolský učitel katedry pedagogiky Západočeské univerzity, pedagog, divadelník a kulturní aktivista. Umělecký ředitel o. s. Johan, centra pro kulturní a sociální projekty.
Narodil jsem se v Chebu a jako učitel češtiny a dějepisu jsem prošel řadou škol v západním pohraničí. Kromě pedagogiky jsem studoval také divadelní antropologii. Po zrušení oboru jsem absolvoval na DAMU u profesora Ivana Vyskočila na katedře autorské tvorby a pedagogiky. Věnuji se alternativním metodám učení, divadelním a paradivadelním projektům, velmi mne zajímá sociální a komunitní role umělecké tvorby, stejně jako umělecká tvorba vycházející z těsného kontextu s místem a s místní komunitou. Podílel jsem se na řadě uměleckých projektů doma i v zahraničí. Má plzeňská kulturní aktivita je nejčastěji spojována se vznikem kulturních a uměleckých aktivit na bývalém nádraží Plzeň Jižní Předměstí.
Proč jsem vzal tuto práci?
Byl jsem tak trochu u vzniku celého nápadu a rozvoje celého projektu. Připadá mi, že to je významná a jedinečná šance, jak umění a kulturu uvést do středu společenské pozornosti, jak ukázat na nové možnosti, role i cesty umělecké tvorby a kulturního života ve městě. Je to i pro mne cenná možnost zkoušet a ověřovat nové věci, a to dokonce v evropském kontextu. Myslím, že Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 bude inspirujícím projektem pro Evropu i pro uvedení Plzně, jejích umělců, její kultury do evropských souvislosti, a na to se opravdu těším.
Jana Komišová
PR a marketingový manažer
zaměstnanec Magistrátu města Plzně na pozici vedoucí odboru prezentace a marketingu
Původem učitelka, francouzský jazyk – dějepis. Díky francouzštině mne osud zavál do společnosti Carrefour ČR s.r.o., nejprve do Plzně a poté na centrálu v Praze, kde jsem se věnovala interní komunikaci a PR i na mezinárodní úrovni. Poté jsem ve stejném oboru pracovala na centrále společnosti Veolia voda ČR a rok v Pražské teplárenské a.s. V roce 2004 jsem se po 5ti letech práce v Praze vrátila do Plzně, kde odpovídám za image města a cestovní ruch z pozice vedoucí odboru prezentace a marketingu.
Proč jsem vzala tuto práci?
K projektu jsem se dostala díky své práci na Magistrátu. EHMK je projekt, který přinesl jasnou vizi pro oblast prezentace města a zároveň je i obrovskou výzvou. Pro město, pro Plzeňáky, pro celý náš tým i pro mě samotnou. Jako mámě tří a půl ročního kluka mi moc záleží na tom, aby vyrůstal ve městě, které žije kulturou, je zajímavé a inspirativní.
Slávka Brejchová
Koordinátorka projektu
Slávka pochází z jižních Čech, kde také vystudovala gymnázium v překrásném městě nad řekou v Písku a poté obor kulturní historie na Historickém ústavu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Již v dobách svých studií pracovala v nejrůznějších kulturních institucích s cílem přibližovat lidem kulturu, historii a podávat ji co možná nejsrozumitelněji. Až poměrně nedávno přišla na to, že to fakt není lehké, ale na to stát se právničkou ve svém věku už nemá energii. Do Plzně přijela s batohem pracovat v roce 2004 na Památkový ústav v domnění, že tak maximálně na půl roku. Uchvácena poledním posedáváním pod „tingltangly“ (loubí v Kopeckého sadech – manětínské nářečí) zůstala a zřejmě už zůstane. V památkovém ústavu se s velkou vervou pustila do prezentace a možná i záchrany některých mobiliárních fondů, bohužel aniž by o to někdo stál.
Stála také u zrodu a realizace projektu financovaného z FM EHP/N (Finančních mechanismů evropského hosodářského prostoru a Norska) na vybudování Studijního depozitáře mobiliárních fondů v klášteře v Plasích. Je autorkou celé řady koncepcí, návrhů řešení na nové využití památkového fondu, které si také pečlivě uchovává doma v šuplíku. Dlouhodobě se zabývá kulturním managementem a pokouší se některé principy s nevelkými úspěchy aplikovat také v památkové péči.
A proč Slávka vzala tuhle práci?
„Nemám sice takový vztah k Plzni jako plzeňští rodáci, ale můj instinkt mi říká, že na to Plzeň má a že to dá. Ráda se motám u projektů, které jsou ambiciózní a novátorské, a to tenhle projekt určitě být musí. Plzeň 2015 je provokativní a lákavá myšlenka a to mě baví, dráždí a inspiruje. Chlapi v trenýrkách ostatně taky.“
Helena Šimicová
koordinátorka projektu
Vedle svých pedagogických zkušeností s výukou na základní umělecké škole mám i zkušenosti manažerské, týkající se řízení projektů ESF, SROP atp. Zaměstnána jsem byla jako koordinátor projektu na Západočeské Univerzitě v Plzni v oddělení Mezioborových aktivit. Následně v neziskové organizaci Centra pro komunitní práci západní Čechy, kde na částečný úvazek pracuji dodnes. Realizovala jsem projekty komunitního plánování sociálních služeb a řadu zakázek na zapojování veřejnosti. Trvale spolupracuji s organizací British Council v rámci projektu Kreativní města při realizaci tzv. Future City Game.
Proč pracuji na Plzeň 2015?
Projekt Plzeň 2015 propojuje několik oblastí, které mě velmi zajímají – kulturu, účast občanů na dění ve městě a mezinárodní dimenzi. Je to projekt vizionářský, který může přinést Plzni velké obohacení a podpořit její proměnu v město, ve kterém to opravdu žije. V Plzni jsem se narodila a záleží mi na tom, jaká je, i jaká by mohla být. Věřím, že potenciál Plzeň zkulturnit v místních lidech je. Věřím také, že se dokážeme otevřít a čerpat i vlivy zvenku. Každopádně stojí za to se o to pokusit.
Petr Pelcl
konzultant
Petr Pelcl po studiu na Gymnáziu absolvoval Fakultu právnickou Západočeské univerzity. Poté už se studiu věnoval jen nárazově v následujících oblastech: management nevládních organizací, strategické plánování, komunikace a zapojování veřejnosti do rozhodování, management strukturálních fondů EU a místní ekonomický a sociální rozvoj. Připravoval vlastní školicí kurzy a semináře, věrný zásadě, kdo nic neumí, tak učí.
Petr Pelcl pracoval nejdříve v nevládní organizaci Centrum pro komunitní práci Západní Čechy, nakonec jako její ředitel. Poté vystřídal několik různých pozic ve veřejné správě, kde se věnoval otázkám podpory místního rozvoje a jeho financování. Před odchodem do soukromého sektoru dával do pohybu projekt Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 jako jeho manažer a sepisovač dlouhých a nudných souvisejících koncepcí, které se vesměs týkaly
toho, jak na tento bohulibý projekt urvat evropské fondy.
A proč do toho Petr šel?
„Petr Pelcl vzal tuhle práci, protože měl pocit, že to má smysl. Podlehl obvyklému mesiášskému komplexu mladých workholiků na začátku kariéry a podlehl pocitu, že už teď je ten správný čas stvořit „životní dílo“, které pohne celým světem, v tomto konkrétním případem pohne městem Plzeň směrem ke kulturní metropoli Evropy. Petr Pelcl vzal tuhle práci, protože věřil že Plzeň si zaslouží být evropským hlavním městem kultury, a zároveň protože mu to připadalo jako dobrý vtip. Než si toho někdo dokázal pořádně všimnout, podařilo se mu rozpoutat tolik věcí, že už to vlastně nešlo zastavit a město to muselo začít brát vážně.
Anka Podlesná
externí konzultant pro styk s veřejností
Anna Podlesná v současnosti žije v Košicích na Slovensku. Po studiích na Fakultě managementu Univerzity Komenského v Bratislavě, kde získala magisterský titul v oboru mezinárodních vztahů, nastoupila k PR agentuře Interel (dnešní společnost Seesame). Poté přesídlila do Spojených států, kde patřila ke klíčovým manažerům výstavy Global Trade Expo 2002. Během svého pobytu také aktivně pomáhala bosenským uprchlíkům přivykat nové kultuře a místnímu systému. Po svém návratu na Slovensko přijala Anna místo mluvčí a ředitelky pro veřejné záležitosti společnosti U.S. Steel Košice, s.r.o. Od roku 2003 vede vlastní PR agenturu pod názvem A&D Global Business Relations. Anna se také účastnila několika mezinárodních zahraničních programů. Na Slovensku působila jako jedna z klíčových osob vedoucích prešovskou kandidaturu na titul Evropské hlavní město kultury 2013.
Proč jsem součástí týmu Plzeň 2015?
Když jsem se podílela na kandidatuře Prešova na EHMK 2013, měla jsem šanci vidět na vlastní oči, jaký přínos tento titul pro město může mít. Jen během příprav kandidatury a výběrového řízení se díky cílenému marketingu značně zvedlo zahraniční povědomí o Prešově i okolním regionu. Když jsem se pak setkala s lidmi z týmu plzeňské kandidatury a lépe jsem poznala samotné Plzeňáky, dospěla jsem k přesvědčení, že Plzeň má na to zvládnout všechny nástrahy a dotáhnout svoji kandidaturu na titul EHMK do úspěšného konce. Vážím si toho, že k tomuto úspěchu mohu také osobně přispět.
Mattijs Maussen
Erich Beneš
Petra Holcová
Asistentka
Narodila jsem se, vystudovala „ekonomku“ a stále žiji s manželem a dvěma dětmi v Plzni.
Pracovala jsem jako asistentka v několika soukromých firmách. „To pravé“ ale přišlo až s příchodem na Útvar koordinace evropských projektů města Plzně, kde jsem nejprve pracovala jako asistentka manažera na přípravě projektu klášter Kladruby: Památkový objekt a živá kultura, poté jsem se zapojila do práce v týmu kandidatury Plzeň 2015.
Proč si Petra myslí, že tahle práce má smysl?
Naše Plzeň je krásné město, je zelené, je živé a stojí za to ukázat ho světu. Proto mám radost, že mohu přispět a pomoci kandidatuře Plzně na získání titulu Evropské hlavní město kultury 2015.
Kateřina Melenová
Členka kreativního týmu Plzeň 2015
Narodila se v Lounech, první kroky udělala v Ostravě, základní školu a gymnázium absolvovala v Liberci, režii a dramaturgii vystudovala na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU v Praze, přes dvacet let už žije v Českých Budějovicích.
V Plzni na začátku devadesátých let založila nezávislou divadelní společnost Studio dell‘ arte, se kterou téměř deset let putovala po celé republice a Evropě. V Budějovicích se také podílela na vzniku tří nezávislých kulturních prostorů (Divadlo Pod čepicí, kulturní klub Solnice a kulturní centrum Bazilika) jako project manager. Baziliku o.p.s. vedla několik let organizačně i umělecky jako ředitelka. Umělecky se věnuje realizaci exteriérových akcí a slavností na vodní hladině, které nyní nově realizuje na státním zámku Kratochvíle.
Více než za režisérku, art managerku či produkční se považuje za kulturní animátorku, snažící se (prostřednictvím umění) oživovat naši dnešní, mnohdy šedivou, realitu. Je ředitelkou občanského sdružení Teatrum mundi, členkou Iniciativy pro kulturu a členkou Rady pro umění ministra kultury.
Proč pracuji pro Plzeň 2015?
Protože Plzeň je inspirativní, kultuře přející město. To se ví už dlouho, tedy alespoň od té doby, co Plzeň jako první město v republice formulovala svoji kulturní politiku. My, z jiných měst, jsme závistivě hleděli k Plzni a doufali, že i nás něco takového někdy potká. Asi jsem si tehdy opravdu moc přála dělat svoji práci v příznivějším a vstřícnějším klimatu s podobně naladěnými lidmi. Asi ano, protože jsem tady. Velmi si vážím toho, že mě Yvona Kreuzmannová pozvala do kreativního týmu. Je radost pracovat v této vybrané společnosti. Kandidatura Plzně je bezpochyby velmi ambiciózní projekt. Chtít kulturou zlepšit svět! Jak šílená myšlenka v dnešním technokratickém, pragmatickém, racionálním, zpolitizovaném světě! Ale jak víme z historie, právě to nejnemožnější se často ukáže jako východisko a řešení. Vím, že vítězství je stav mysli. Vím, že když se pro něco skutečně rozhodneme, stane se tak. Plzeň se rozhodla vyhrát a já jsem ráda, že mohu být u toho.
Petr Dvořák
Koordinátor komunikace s partnery
Petr Dvořák má zkušenosti s řízením rozsáhlých EU projektů jak na mezinárodní, tak národní úrovni, které získal při práci na projektech a grantech pro společnosti PricewaterhouseCoopers, Institute of Applied Biotechnologies či Print Media Academy Česká republika. Významnou součástí každého projektu je komunikace a to nejen vnější, ale také uvnitř týmu. Je přesvědčen o tom, že celá řada „neřešitelných“ problémů je způsobena nedostatečnou komunikaci, neochotou naslouchat a respektovat názory jiných.
Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK Praha a mezioborové studium Žurnalistiky na Fakultě sociologie UK Praha.
Proč má tato práce smysl?
Kandidatura města na Evropské hlavní město kultury je projekt, který má hluboké vnitřní poselství. Dotýká se podstaty každého z nás. Je jedinečnou příležitostí nejen pro město Plzeň a jeho obyvatele, ale také pro občany celé země. Je příležitostí k otevření se vnímání toho „neuchopitelného“, „pomíjivého“ a současně obohacujícího a vzácného, co kultura nabízí. Práce na projektu má smysl také proto, že na něm pracuje tým lidí, kteří jsou připraveni vydat ze sebe to nejlepší pro úspěch projektu. Považuji za nemožné, aby se to pozitivně neprojevilo na konečném hodnocení mezinárodní poroty v září tohoto roku.
